Úskalí cenové regulace

Není snad v naší současné ekonomice většího rezidua totalitního systému, a že je v této oblasti stále ještě velká konkurence, než státem určované ceny cigaret. Je to, jak za starých časů, sejde se vláda a jedná, kolik mají stát startky. Připomíná mi to Adolfa Hitlera, který trval na tom, že ,,brouk“, kterého prý osobně dokresloval, nesmí stát více než 1 000 marek, aby si ho mohl každý pracující koupit, nebo zasedání ústředních výborů o cenách pohonných hmot, piva, chleba, toaletního papíru a všeho možného. I dnes se naše prý pravicová vláda snaží nahradit trh svými ,,sociálními ohledy“. Vím, že si za to naše vláda nemůže tak úplně sama, byl zde tlak z hlavního centra socialistické internacionály – Bruselu, ale alespoň trochu zakverulovat(mít vlastní kritický názor)by si snad mohla. Že celá tahle regulace přináší spíše negativní důsledky, se nemůže divit snad vůbec nikdo.

Nemyslím přitom negativní důsledky makroekonomické, související s nižším výběrem daní z levnějších cigaret a zdravotní – všimněte si, Vážení čtenáři těchto řádek, že regulována(držena na nízké úrovni) není cena zdraví prospěšných potravin, či dětských věcí, ale jedné z nejzávažnějších škodlivin. Jak směšně a farizejsky v této souvislosti působí pokusy regulátorů zmírnit důsledky kouření prostřednictvím zákazů kouřit v restauracích, parcích, na zastávkách atd..

Chci spíše upozornit na takové důsledky regulace cen cigaret, kterým zatím nebyla věnována mediální pozornost – snížení dostupnosti produktu a likvidace drobných podnikatelů.

Vy, kteří jste se ještě nezbavili ,,odporného zlozvyku“, jistě znáte situaci, kdy Vám znenadání večer dojdou cigarety a potřebujete si rychle koupit nové. Co teď? Poblíže je pouze restaurace, ale tam buď cigarety nevedou, nebo mají jenom velice omezený výběr. Zamysleli jste někdy nad tím, proč tomu tak je? Já vám to povím: důvodem Vaší nespokojenosti a dalších, kteří se ocitli v podobné situaci, není lenost či zlá vůle majitelů restaurací, ale nesmyslná podoba  zákona, který určuje ceny cigaret včetně hrubého zisku pro jejich prodejce. Z nich se totiž stávají poskytovatelé téměř bezplatné služby. Jak jinak si vyložit fakt, že je prodejcům státním monopolem určen v případě prodeje levnějších cigaret hrubý zisk, z něhož musí ještě odvést daně, zaplatit energie a zaměstnance atd., ve výši 5%?( např. hrubý zisk z prodeje u nejoblíbenějších cigaret Start, Red&White či Victory činí cca 3,50Kč při ceně krabičky 63, resp. 64 korun)! Vůbec se pak nedivím provozovatelům restaurací a podobných zařízení, že na takovéto podmínky prodeje nepřistoupí a levnější cigarety prostě neprodávají.

Praxe státem regulovaných cen názorně ukazuje, jakým směrem může vést přehnaná regulace cenového trhu, prosazovaná Evropským svazem a realizovaná našimi vazalskými vládami. Tato praxe nás vrací do doby ,,reálného socialismu“ - zboží není tam, kde by normálně mělo být, z prodejce/podnikatele se stává bezplatný distributor a z "našeho zákazníka/našeho pána" lovec/hledač.

Sám provozuji malý obchod a bar a situaci tedy dobře znám. Zatímco u ostatního zboží se kdykoliv, když dochází, snažím toto co nejrychleji nahradit, u cigaret je mi to vcelku jedno. Pro stálé zákazníky či štamgasty v baru je schovám pod pult(opět reminiscence reálného socialismu), ostatní ať si je koupí, kde chtějí.

Omezení dostupnosti však není jediným negativním dopadem kritizované regulace. Dalším je krach malých živností trafikantů. Nemám sice zmapováno, jak jinde v Čechách, ale v Děčíně a okolí, kde žiji, rapidně ubylo těchto provozoven. A není se co divit. Stačí si jenom spočítat, kolik cigaret by trafikant musel prodat, má-li z krabičky hrubý zisk 3,50 Kč, aby pokryl náklady na nájem + energie a ještě něco vydělal.

Není přitom pravdou, že odstranění cenové regulace by omezilo dostupnost levnějších cigaret. Kdo pamatuje situaci před zavedením státem regulované ceny, vzpomene si, že i tehdy se daly koupit levné cigarety. Někteří prodejci prostě ,,jeli na obrat“ a točili velké množství cigaret za nízkou cenu.

Za tíživou situaci trafikantů však nenese vinu pouze stát.

Zeptejte se např. kohokoli, kdo má co do činění s PNS, jak funguje trh v oblasti tiskovin a levných cédéček. Tento monopol si s počínáním státu příliš nezadá, v mnoha směrech jej i předčí. PNS prostě zasílá trafikám a obchodům zboží s regulovanými cenami bez ohledu na to, zda ho chcete či nikoli. Musíte ho do cca 10-ti dnů zaplatit. Co neprodáte, můžete zhruba po měsíci vrátit(tzv. remitenda) a PNS Vám to odečte z další dodávky. Šanci se někam odvolat nemáte(není kam) a rada založit si vlastní distribuční společnost tisku je stejně stupidní jako rada, založit si vlastní distribuční vodárenskou společnost v případě, že se Vám nepozdávají stoupající ceny za vodu.

S naprosto kuriózním případem pokusu o cenovou regulaci v oblasti, kde neexistuje monopol, jsem se setkal v Makru. Nabízeli zde jogurty od jednoho známého výrobce s předtištěnou cenou 5,90Kč. Hned vedle byly tytéž jogurty s cenou 7,35Kč, Hádejte, které byly rychle vyprodány a které byly špatně prodejné a Makro je již v nabídce nemá. Hádáte-li ty levnější, jste vedle, jak ta příslovečná jedle. Jogurt s cenovkou může do obchodu vzít jako zboží pouze námezdní zaměstnanec, majitel to nikdy neudělá, protože může s cenou pracovat a podstatou podnikání není služba obyvatelstvu, ale zisk. Že to nechápou naše socialistické vlády, se není co divit, že to nechápou ale ani někteří ,,kapitalističtí“ manažeři soukromých firem, je na pováženou.